Generační obměna české literatury. Kdo nahradí Viewegha?

Literatura mě zajímá - dokonce i ta často opovrhovaná česká - a snažím se pravidelně číst knižní novinky a recenze v médiích. V poslední době se na české knižní scéně objevilo několik čerstvých jmen, která stojí za to sledovat. 

Michal Viewegh, Zdeněk Svěrák nebo Bára Nesvadbová (ačkoliv ta je ještě celkem mladá), už několik let (Viewegh dokonce dekád) vládnou českým žebříčkům bestsellerů. Psát ale nebudou věčně a jméno si už pomalu buduje nová generace českých spisovatelů.

Jaká to je generace? Jde o autory, kteří se narodili během 80. či 90. let. Pro ně už téma komunistické minulosti není tak aktuální jako pro jejich předchůdce, zpravidla si z totality totiž už mnoho nepamatují. Častěji píší o současném světě. Když už se vracejí k minulosti, tak k té dávnější. Jinak ale píší různými styly a mnoho odlišných žánrů.

Bude zajímavé sledovat, kdo z autorů, které jsem vybral do tohoto výběru, se bude držet „pera“ i v následujících letech, kdo se stane populárnějším a kdo naopak bude psát pro užší okruh svých čtenářů.

A kdo že tedy má šanci nahradit Michala Viewegha na pomyslném trůnu české literatury?

• Anna Bolavá (* 1981) – básnířka a spisovatelka. Její nejnovější román se jmenuje Do tmy a popisuje (ne)všední život duševně nemocné ženy, která je posedlá sbíráním bylin a přichází kvůli tomu o přátele, rodinu i poslední zbytky rozumu.

• Marek Šindelka (* 1984) – autor několika knih spíše pro náročnější čtenáře. Nejnovější Mapa Anny je sbírka povídek o vztazích mladých lidí, kteří se potkávají – ale častěji míjejí - ve světě, který skutečným vztahům nepřeje tolik, jako těm virtuálním. („Anno, jsi jako YouTube!“) 

• Emma Riedová (*1989) – milovnice středověku, která z této své záliby vytěžila velice úspěšný historický román Královské intriky, který se už dočkal několika dotisků. Riedová svůj příběh o lásce, nenávisti a intrikách zasadila do počátku 14. století. Kromě toho provozuje také blog o středověké módě a zajímavostech z tehdejšího života.

• Dalibor Vácha (*1980) – držitel Literární ceny Knižního klubu ve své knize Červenobílá popisuje osudy československých legionářů v Rusku. Kritika velice kladně ohodnotila jeho zobrazení historických osobností i autentičnost bojů. Před pár týdny vyšel jeho druhý román Hranice, opět z prostředí vojáků, ale tentokrát z období druhé světové války.  

• Kateřina Tučková (*1980) – autorka knižních hitů Žitkovské bohyně a Vyhnání Gerty Schnirch patří mezi nejznámější české autorky nastupující generace a úspěšností se může směle řadit vedle Michala Viewegha.

• Marie Doležalová (*1987) – ano, já vím, představitelka Saši z Comebacku je především herečka, ale jakožto čerstvá držitelka ceny Magnesia Litera za nejlepší český blog si v tomto panteonu mladých literárních talentů své místo zaslouží. Její blog má vyjít letos na podzim v papírové podobě, ale upřímně jsem mnohem zvědavější, jestli napíše i „skutečnou knihu“. Doležalová má totiž kromě literárního daru taky dar vtipu a nadhledu, dovedu si představit, že by se její humoristický román stal bestsellerem.

Četli jste něco od vybraných autorů? Jaká je podle vás budoucnost české literatury? Dejte mi vědět do komentářů!